Na Heurece využíváme personalizaci a cílenou reklamu. Na základě vašeho chování na Heurece personalizujeme její obsah. Kliknutím na „Rozumím“ nebo jinam souhlasíte také s využíváním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Personalizaci a cílenou reklamu si můžete vypnout v nastavení prohlížeče. Rozumím

Jak vybrat skleník?

Pěstujte okurky a papriky v ideálním prostředí.

S teplem ve skleníku rostliny rychleji rostou, kvetou i plodí. Nedosáhne na ně mráz ani kroupy. Stejně tak v něm můžete s úžasnými výsledky pěstovat zeleninu – papriky, okurky nebo rajčata. Ať už ve vašem skleníku budou vzkvétat orchideje, nebo hadovky, důvodů pro pořízení skleníku je víc než dost. Vybrat ten pravý je přitom snadné. 

Před výběrem zvažte

Požadavky kladené na skleník

Skleník můžete využívat především v létě nebo celoročně. A zatímco v prvním případě bude důležité kontrolovat vysoké teploty kvalitním větráním, při celoročním používání potřebujete kvalitní vytápění. Klasicky může jít o elektrické akumulátory nebo různé přímotopy, k vidění jsou i starší kamna na piliny nebo motorový olej s rozháněním tepla pomocí ventilátorů.

Při koupi se zajímejte také o typ dveří. Klasické dveře jsou náročnější na prostor a lépe těsní, posuvná varianta se zase snadněji otevírá. To oceníte pokaždé, když se budete chtít dostat dovnitř s plnýma rukama. 

Plánované umístění 

Skleník stavte vždycky tam, kam na vaší zahradě dopadá největší množství světla. Když ho bude příliš, můžete intenzitu vždy nějak regulovat – žaluziemi, rohožemi nebo bílým nátěrem. Nedostatek osvětlení se však vykompenzovat nedá (pokud nepočítáte různé UV lampy). Zásadní bude také orientace skleníku: Pro zimní využití je vhodnější východozápadní půdorys, pokud bude hlavní sezónou léto, zvolte severojižní směr. Roli pak hraje i směr větru v zahradě. V zimě a na jaře dokáže prostor skleníku výrazně ochladit, proto by mu měla být vystavena co nejmenší plocha. 

Rozměry skleníku

Pokud bude mít váš skleník méně než 40 m² a zároveň bude nižší než 5 metrů, nepotřebujete stavební povolení ani ohlášení. Máte-li rodinu a chcete-li pěstovat více než jen pár paprik, zvolte modely s půdorysem alespoň 13,5 m². Větší plochu oceníte i tehdy, když zde rostliny chcete nechat přezimovat. Menší skleníky mají nejčastěji cca 8 m² s rozměry 2,5 x 3 m a stačí pouze pro několik rostlin. Ty by se nikdy neměly navzájem příliš tísnit, jinak může snáze dojít k přenosu různých chorob nebo parazitů. Rostliny mohou mít zároveň odlišné nároky na živiny a vypouští do půdy různé látky. Větší plocha bude tedy prakticky vždy lepší. 

Pozor si dávejte na rozdílné vnitřní a vnější rozměry v případě skleníků se základy. Ty je třeba vykopat tak, aby na ně mohla samotná konstrukce dosednout. Ideální je připravit si například nákres s vyznačenými vzdálenostmi.

Odolnost konstrukce

S rozměry skleníku souvisí také jeho odolnost. Nejjednodušší na stavbu a nejméně odolná budou různá pařeniště a fóliovníky. Plastové konstrukce jsou odolnější, a ještě lepší jsou hliníkové či ocelové. Z výplní můžete volit mezi polykarbonátem a klasickým sklem. Pokud plánujete větší skleník, nevyhnete se hloubení základů. 

Způsob větrání 

Obecně platí, že alespoň 10 % z celé plochy skleníku by měla tvořit otevíratelná okna. Samotné větrání pak může probíhat buď na manuální úrovni, kdy vy sami budete manipulovat okny, nebo můžete zvolit automatické větrání. Díky němu se mohou okna otevírat v určenou dobu nebo při dosažení konkrétní nastavitelné teploty. Další možností větrání je ventilátor, který bude vzduch rozhánět po skleníku. Dlouhodobě se osvědčila kombinace odvětrávání horkého vzduchu bočním a horním oknem, kdy funguje tzv. komínový efekt. 

boční skleník

Typy skleníků

Skleníky se sedlovou střechou

Jde o nejčastější typ skleníku. K jeho výhodám patří skladné balení, jednoduché zasklívání i výměna tabulek a obecně snadnější manipulace. Pozor byste si však měli dát na uchycení jednotlivých oken či skel, aby nedošlo k „vyskočení“ tabulky. Sklo nebo polykarbonát sice již dávno nemusíte zajišťovat kytem, ale i tak se vyplatí věnovat pozornost způsobu uchycení. Půjde nejčastěji o klasické zasunutí do drážky, různé svorky, klik systém nebo šroubovaný spoj. 

Zvláštním typem jsou skleníky umístěné ke stěně domu. Výhodou je snadnější přívod vody či elektřiny. Nezapomeňte si ale dát pozor na případné stínění nebo riziko padajícího sněhu ze střechy domu. Pokud budete takový skleník stavět, není třeba zeď domu jakkoli izolovat (pokud ji nebudete přímo kropit). Teplo ve skleníku naopak vlhkost ze zdi vytahuje. 

Skleníky obloukové

Tato konstrukce je stále populárnější – jedná se v podstatě o stavebnici, kdy na obloukovou konstrukci musíte přišroubovat polykarbonátové desky. Výhoda je jasná, nemusíte se bát vypadnutí tabulky. Konstrukce je odolná a polykarbonát dobře odolává vlivům počasí. K nevýhodám patří do jisté míry nemožnost si skleník přizpůsobit, například přidáním větracího okna nebo střešního dílu. 

Fóliovníky

Jsou svojí konstrukcí podobné skleníkům, jen s tím rozdílem, že je jako výplň použitá fólie. I proto nemají takovou odolnost či izolační schopnosti jako klasické modely. Jsou ideální například pro předpěstování rostlin. Samotná fólie by měla být odolná nejen proti povětrnostním podmínkám, ale také proti UV záření. Mezi výhody fóliovníků patří rovněž nízká hmotnost a snadné složení. Pořizovací náklady jsou nižší než u skleníků.

Pařeniště

Je nižší než skleník nebo fóliovník. Může mít dřevěnou konstrukci, se kterou vydrží ale jen jednu nebo dvě sezóny, pak je třeba ji vyměnit. Ta se proto postupně nahrazuje hliníkovou nebo kovovou variantou. Primárním účelem pařeniště je pěstování sazenic a mladých rostlin, může ale posloužit po celou vegetační dobu. Díky své nízké váze se často dá i přenášet, a vy s ním tak v případě nepříznivého počasí můžete zakrýt třeba saláty.

Materiál skleníků

Sklo

Jde o klasický materiál, jenž dobře absorbuje UV záření. Sklo se snadno čistí, a pokud má jednu stranu nerovnou, dobře rozptyluje sluneční paprsky a snižuje riziko spálení rostlin. Nevýhodou skla jako výplně je možnost jeho rozbití. Proto byste neměli používat sklo pod 4 mm tloušťky. 

Polykarbonát

Nižší hmotnost, jednodušší montáž, delší trvanlivost a vysoká odolnost – to všechno jsou výhody polykarbonátových desek v porovnání se sklem. Zároveň nabídnou dobrou propustnost UV záření, což oceníte především při pěstování tropických rostlin. 

Kov v konstrukci 

Jednou z možností je žárově pozinkovaný plech. V minulosti se jednalo o velice populární řešení a můžete na něj narazit i dnes. Konstrukce je pevná a odolná, přitom si udržuje lehkost a nekoroduje. Snese zatížení sněhem i ledem. Hliník je nejčastějším konstrukčním řešením současnosti. Tento materiál je snadno tvarovatelný, lehký a snese i velké zatížení. Profily bývají navíc tvarované tak, aby bylo možné připevnit různé druhy krytiny. Nevýhodou je vyšší cena. Ta je však odůvodnitelná vysokou kvalitou a odolností. Ocel je z uvedených kovů nejtěžší, proto jsou skleníky s ocelovou konstrukcí nejstabilnější. Mějte však na paměti, že tento materiál vyžaduje povrchovou úpravu proti korozi. 

Fólie u pařenišť a fóliovníků

Fólie by měla být pevná a odolat všem rozmarům počasí včetně krupobití. Zároveň by měla být odolná vůči UV záření, aby nedocházelo k její degradaci. Vyrábí se zcela průsvitná nebo v různých zabarveních, které pak snižují prostupnost světla. 

polykarbonát zelený skleník

Dobré rady na závěr

Údržba

Pokud chcete, aby vám skleník vydržel déle než dvě sezóny, musíte se o něj starat. Měli byste kontrolovat uchycení tabulek a případné praskliny, ošetřovat konstrukci proti korozi a promazávat panty u dveří a oken. U dřevěných konstrukcí není od věci namoření a napuštění dřeva látkami, které zvyšují odolnost. 

Správné umístění

Vždy berte v potaz požadavky rostlin na světlo a jeho intenzitu. Všímejte si, jak na zahradu dopadá slunce a která místa jsou naopak ve stínu. I když budete vždy hledat prostor, kam dopadá nejvíce světla, některou zeleninu byste například pod přímým sluncem a v nevětraném skleníku zahubili. Ve většině případů pro vás bude ideální severojižní orientace skleníku – díky tomu v něm bude po celé léto maximální množství světla. Stavíte-li však místo především pro přezimování (důležité bude světlo v zimě), zvolte východozápadní půdorys.

Stavba a montáž

Dnešní skleníky jsou designované tak, aby jejich konstrukce byla co nejjednodušší, a to včetně zasazení tabulek skla nebo polykarbonátu. Pokud máte zahradu spolu s dílnou, nemělo by pro vás být sestavení skleníku větším problémem. Tím spíš sestavení fóliovníku nebo pařeniště, kde je celý proces ještě jednodušší. Pokud si pořizujete stavebnici, můžete navíc počítat s podrobným návodem. 

Skleníky se základy a bez základů 

Skleník bez základů je vhodný pro nenáročné pěstování bez zimního vyhřívání. Pokud budujete větší skleník s celoročním využitím, vyplatí se vám ho postavit i s betonovými základy. Ty vykopejte alespoň do hloubky 60–80 cm kvůli promrzání půdy, samotné kvalitě podloží nebo výskytu škůdců. Okolní terén by měly základy převyšovat alespoň o 20 cm, přičemž jejich vrchní plocha musí být vodorovná, aby nedocházelo ke křížení konstrukce a zbytečně vysokému tlaku na její výplň.